Přihlášení
Nick (bez diakritiky)

Heslo



REGISTRACE

ZAPOMENUTÉ HESLO
facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop
pavel
obrázky
Hiearchie článků
Rozcestník » Poezie - zbylé formy » ani tahle není pro tebe...
ani tahle není pro tebe...
...kdyby sis to třeba chtěl myslet



a pak ses vrátil
možná bylo ještě něco před tím
moment
kdy jsem pochopila
že je lepší
vzít něco pořádně těžkýho do ruky
hodit proti zdi
než něžně pomalu přesouvat
z místa na místo
silou vůle
někdy je prostě nejlepší
starej dobrej náraz

co bylo před nemá smysl zmiňovat
protože to skončilo
navíc
návrat je vlastně novej začátek
když nepočítáš jizvy
když nepočítáš zabitý skleničky
když počítáš s tím
že se může stát
naprosto cokoliv

takžes tam nejednou stál
a říkal věci jako
mám to v životě nastavený tak
že buď ty nebo nikdo
a podobný sračky
a celou dobu z tebe divně táhlo
jako by si tě někdo označkoval
cizí lepkavou hmotou
která by se
při troše snahy
dala pojmenovat jako
láska

ta ženská
se mi ani trochu nelíbila
divný roztřepený vlasy
barevný silonky
boty bez podpatku
a sukně co vypadala
že jí v zoufalství
vobjela záclonou
a byla milá
tak zkurveně votravně milá
protože nic nevěděla

a tys byl opatlanej
jejíma pocitama
úpěnlivým voláním po blízkosti
obracel se mi z toho žaludek
a pak jsi přišel s tím
že nemám říkat
že se známe
četla jsem tě v jejích básních
poznávala tvý slova
a měla jsem mlčet?
tak to nasrat

ne
nechtěla jsem tě zničit
jen jsem chtěla abys trpěl
představovala jsem si tě pomazanýho marmeládou v mraveništi
se zácpou na záchodě
jak se snažíš
jak se to zoufale snažíš vytlačit

ani po roce se mi nepovedlo
tě ze sebe dostat
smála jsem se
a brečela vzteky

pak jsem řekla
žádnej můj text
nebyl
není
a nikdy nebude
pro tebe

mělo tě to ranit ale
jestli se to povedlo
tak to je otázka
Komentáře
14.07.2025 18:11 Vorona
avatar Jo, mám ráda tyhlety věcí, co píšeš určitou formou výčitky a uraženého já
Kdy mu to slovně nandavas, nějak tak v sobě a on to vlastně ne a ne pochopit
A ještě si v té marmeláda libuje
Myslím, že ten koment použije a rozvědu do básně :D
Pěkný, dekuju
14.07.2025 19:25 Stinohra
avatar Mě to pobavilo to psát, vor, někdy se mi prostě chce udělat to takhle. U ty zacpy sem se vyslovene smala. Byl to zlej smích :D jo. Napiš. Budu se těšit.
20.07.2025 15:25 Indigo
avatar Nevím přesně. Asi, že když slovo není ornamenent, nýbrž nástroj bodný a Ty ho držíš za rukojeť. připravený kámen k vrhnutí...nestavíš obrazy, ale vrháš střepy, které za tepla znějí jako sračky a marmeláda v mraveništi , jako absurdno i spravedlnost v jednom soustu. Celé nějak textově rozbité (asi záměrně). Verše jdou po sobě, ne v rytmu, ale v kadenci vnitřního monologu, co už dávno nechce být vyslechnut, nýbrž jen jaksi vykecán. Tedy text se mě neptá, zda-li je mi libý, nechává mě stát (možná s pochopením)... jen tak mezi střepy.
20.07.2025 19:26 Stinohra
avatar Nevím, jestli text chce být vykecán, in. Ten text jsem zverejnila, protoze se mi zdal funkcni a zajimal me nazor, ne nazor na situaci, ktera muze a nemusi byt realna... na druhou stranu... Možná všechny texty, které někoho citují chtějí být vykecány. Četla jsem spoustu textů, ze kterých mám pocit, že autor hlavně chce sdělit kým by chtěl být. Jak chce, aby ho ostatní vnímali, přijde mi to vtipný.
20.07.2025 19:36 Stinohra
avatar V čem chce být text vykecán, in? Jen se ptám...
Ten text jsem zverejnila, protoze se mi zdal funkcni a zajimal me nazor, ne nazor na situaci, ktera muze a nemusi byt reálná. Je kontext něco, co by mělo čtenáře zajímat nebo to má být cesta do situace, která může být vlastně docela obvyklá?
20.07.2025 19:38 Stinohra
avatar Hm... zajimavy... první reakci ignoruj :D ukázala se mi jako neodeslana, tak veselé opravuju a teď tu mám dvě verze téhož. Cha.
20.07.2025 20:56 Indigo
avatar Říkám vykecán, protože ten hlas v textu nepřichází s prosbou o naslouchání, ale s přetlakem, který se vymršťuje. Nevolá po empatickém uchu ...spíš po volném prostoru, kam by se mohl rozsypat. V tomhle monologu není potřeba sdílení, ale potřeba vyvřít. Slova tu neklopýtají za významem, ale ženou se jako kusy ledu v jarní řece... bez symetrie, zato s nutností pohybu.

Tady nejde o rytmus, ale o kadenci, co se valí zpod žeber. O jazyk, který nehledá tvar, ale ránu. A proto vykecán. Ne jako laciná ventilace, ale jako nutkavý akt...něco mezi výronem a výpovědí. Tohle není text, co by chtěl být pochopen. Spíš přežit. Nezáleží na tom, jestli je to reálné či nikoli. Jde o to, jak je přečten a nejspíš i kým. Na mne působí tak, že text nevolá po empatickém uchu, nýbrž jaksi po volném prostoru, kam se rozsypat.
21.07.2025 06:40 Stinohra
avatar Hm. Tak jo :) to máš asi pravdu. Možná je tenhle druh textů určenej spíš na poslech, než ke čtení. Už se těším, až ho někde přečtu.
Díky, in.
Přidat komentář a avízovat
Hodnocení
Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlašte se nebo se registrujte pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
©

Vítejte na POETIKONU

POETICKÉM LITERÁRNÍM KLUBU

Přihlášení

ztratili jste heslo?

Nejste členy POETIKONu?

Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES

facebook_share
twitter_share
google_share
mailto
scrolltop