Zkroušená nahota je moc hezkej obraz. Šlehající prsty čtu jako blízkém vztah plněj výčitek. Jen kdo komu vyčítá. Občas (to jen tak bokem) mi přijde, že lidi obtěžuje pocit ublíženosti. Ano, ublížil jsi mi, tak jsem ublížená. Divný, co? Jako kdyby byl člověk emocionálně špatně. Někdo si kopne a ještě vyčítá, že to druhému vadí... studený sex neprovozuji, ale tuším, co to znamená. A děsí mě to. A vůbec, čím dál to čtu. Není to má tebe moc já? To sebemrskačství atd? Povedená báseň, ale mám trochu krizi identity :D
Stinko, krize identity, to je dobrý :D možná to byl záměr?
Jinak, rozebrala jsi mne,že nezůstal kámen na kameni:D
Ani se mi k té básní nechce moc vyjadřovat, k tvému komentu ano a jsem ráda, že sis vyložila, jak sis vyložila. Hlodá to ve mně pár let. Dřív mi pomáhalo se z něčeho vypsat. Tohle vlastně vzniklo spontánně a až pak jsem si k tomu pripichla tu identitu.
Děkuju moc, někdy mi otevírat oči tím, co sama vidíš :)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
