Za městem mají klubovnu
šikují se
zírají ve skupinách do tmy
když spolu teda zrovna neflirtují
skupino Vlků?
Vidíme totální hovno!
Jeřabinky?
Taky hovno, mamá, to co se zdálo být světlem na konci tunelu, byla rozjiskřená píčovina. Zhaslo to, než štíhlá Lois stihla vytáhnout svůj notes.
Zase zasvítila potom, ale jen na chvilku.
Začínají se nám z toho tempa už pomalu točit frndy
žhavým k páteři.
Pivocuci?
Pivocuci!
Podle legendy měli za městem klubovnu
a šikovali se
zíráním do tmy
Jeden viděl hovno
druhej taky
třetí zase rozkvetlou louku
třeba někdy...
a když byl čas na změnu
tak jim šoupli tmou a bylo
od leporelos
dne 29.03.2025 01:42 ·
1 Komentářů ·
73x čteno ·
Groteska, ve které jazyk není ozdobou, nýbrž zbraní proti prázdnotě i vlastní únavě. Nehodí se do čítanek. Ale o to víc patří k dnešku a na černý web do tmy.
Jazykový výron. Obvyklá autorova vulgarita – ne pro eleganci, ale pro autentický rozklad.
Vtahuje nás do scény za městem černého klubu, kde zíráme do tmy a trousíme věty... Vulgární formulace nejsou laciné — naopak, fungují jako pojistka proti kýči, proti rozjiskřené píčovině, která mohla být světlem. Ale nebyla.
Struktura je volná, téměř scénická. Hlasy se překřikují, přechází do sboru. Pivocuci? Pivocuci! – je to dozajista název kapely. Kmenové volání, nebo jen prázdné echo. Báseň se nevymezuje. Nechává to prostě být.
Je to nihilismus v teplácích! Prázdno řečené po hospodsku. Jako ticho po výkřiku.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES