Líbí se mi tam ta idilická představa a ten návrat do reality, kdy je člověk rád, že ta rodinná setkání přežije ve zdraví. Popravde mám o vánocích vždycky chuť někam zalízt a nevylejzat až do jara... ale to zimní období je návštěvový... vzdycky jen doufám, že se vyhnu silvestrovskejm oslavám... nenávidím je. Ráda tě čtu.
Stinko, no vánoce jsem vždycky milovala a dělala bohatou výzdobu,po svátcích jsem pak vždycky byla ráda, že ten kolotoč stresu( pro mne) skončil a taky to přežírani. S roky dělám výzdobu i pohoštění s mírou a taky si to tak už neberu,že všechno musí být perfektní,tak mám spíš teď ty vánoce na pohodu a děti to víc oceňuji.
Dekuju
U mne právě ty paradoxy těšení se a pak spolu s tím ono
„už aby to bylo za náma“.
Naši to v podstatě takhle mívali se vším (i s tím pěkným), co se mělo dít.
Divný to bylo. Nerozuměl jsem. Dnes už možná o trochu blíž.
- - -
Sem tady pozdě, já vím - napravuju resty...:)
Ale jo, slavil, ale už jako malej sem vnímal spíš tu máminu hektiku,
až téměř patologickej úklid a dbaní na čistotu během Vánoc.
Celej byt „rozebrat“, umejt a znovu poskládat. Pro mě dodnes hnusný vzpomínky.
Ten samotnej den už byl pak spíš jen jako za odměnu.
Jako v Pelíškách.
Ale ještě po večeři jsme museli umýt nádobí, vysát znovu koberec,
uklidit jídelní stůl, nesměl sem si celej večer sundat kousavý tesilky a trevíru.
Dárky se museli rozbalovat opatrně, páč papír se schovával na přístě.
Dneska máma zas v našem pojetí Vánoc asi trpí.
Všude talíře s jídlem, papíry rozervem, ubrus zaflákanej přeteklým pivem...
Trochu si to kompenzuju, ale je to fajn...:)
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
