s pleistocénní rozkoší nad sžíravými ohni nezřízené nirvány
nad mamutími kly, nad prsy Věstonické venuše
slastně a obscénně vřískáme
pod praporem ještěrčího krále oddáváme se
dlouhému procesí paleolitických ctností a neřestí
my, děti Otce milionů, splývavého hada z věčnosti
který ponejprv nám ukázal plody poznání, odcizující ovoce pohlaví
který nás přivedl do pražského Babylonu
a udělil nám Desatero přikázání a těla mezopotámských pramatek
který ponejprv zasel vzdor do našich oidipských srdcí
za prvního období starozákonního hněvu
kdy povstal bratr proti bratru
aby zabil stín v podobě Otce
aby zavraždil beránka v rouše vlčím
(2)
je září, škola volá!
má milá je Sofie, učí mě u Smíchovského nádraží umění milovat
dva miliony cestujících čekají na poslední vlak
na soupravu o myriádách vagonů, jež nikdy nikde nemá cíl
>>>
podél silnic táhnou se jabloňové aleje do mýtických dálek
jako zraky vyhnaného kralevice, mladého cikána
bledý měsíc počítá skvrny na rdícím se slunci
jedlík brambor uchopuje zemi a drolí ji
svými paprsky epileptického kazatele Vincenta
na písek, jíl a shnilou bramborovou nať
na shnilé jabloňové listí
země uchopená jak drobná ňadra rukou touhy, štětcem
andělskýma očima romantického a bájného básníka s bažením v srdci
táhne se v hnědavých lánech daleko přes pevný bod
přes závratě, jak cesta poutníkovi přes hlavu
otcovské paže v otcovské té straně
všechna jablka jak ňadra cikánek na podzim
kdy ponejprv sen o budoucí pouti ze rtů princezny vymámil
básník odcizený lidem i sobě
a Mácha napsal:
„odešel v širý svět mladý cikán“
nese si těch sto dvacet kiláků z Prahy
v batohu na zádech láhev rumu, bez deky uléhá v travnaté lože
a ve snu své mladosti bezděky kráčí dál
>>>
do hloubky chce křičet bolest srdce svého a žal
kde slova jsou strmá jako hřích
a bolest otevírá rány prvního nebytí
když němými ústy křičí vzdor nevyjádřené lásky
vzdor lásky, jež je sama v sobě uzavřena
a hyne a nezazní
mladý cikán, spojenec hlubin a tmy
>>>
o půlnoci v Čepřovicích u kapličky míjím policejní auto:
„ten Vávra v Předslavicích na návsi je váš otec?“
ano, ano, bolí to, ale bez prdele
by nebyl rokenrol!
(3)
piju dobrý ročník
a přece – chtěl bych se chvět
být skálou, chodit po vodách, rouhat se, zapřít Otce
a vystavět mu svým vínem a chlebem
chrám
avšak má krev jsou slova v papírovém těle
v řečišti neúčinných řečí
na plytkém povrchu literárního zoufalství
romantických jedniček a nul
sentimentální bouře a vzdoru, předbřeznových kaprů
biedermeierských štik, českých květů
a vlasteneckých včel
>>>
má milá je princezna
dálkavé zraky její k horám modrosnubným nechají se touhou nést
k horám, kde druhdy bývala její vlast, kde domov můj a pec má
kde léhal jsem v teple sednice
leč nenavrátí se úsměv nikdy více na ubledlé tváře –
modrotemné oči její dál utápět se budou v nedostupné dálce:
má milá je poslední rodu svého, babylónská pramatka
jež prodává se na trzích širého světa
na palouku neskončené touhy
v nymfických bolestech
u silnice
>>>
tak ukaž, náčelníku, že to ještě umíš
chytej se rajských jablíček
jak Rimbaudovy záchranné plachetnice
jak protialkoholní záchytné stanice
podívej, chlape, ta holka u silnice je homérská kost!
trhá svá jablka na prodej
přichází s rohem pohanské hojnosti
zvěstuje radostnou zprávu, že jsi ještě šamanem věstonických mánií
že bolest neustane
že jsi doma tam za onou v obzoru benzínkou
(a možná taky v Předslavicích na návsi)
>>>
podívej, ta dívka je cikánská princezna
holka modrooká
kdo ji nemá, ten těžký je
a ona si visí jak otazník na konci věty
inkoustové řeky, jež otiskla svou tvář do papírového klína
do klína, jenž každého přijme, jen když chce
plavat jako ryba
kdo ji nezná, ten těžký je
ona je zašlapaná luna, zašlý v lukách máj
jsou lásky bez konce, jsou lásky zklamané
a ta má – pouhý sen!
(4)
opouštějí mě krásná zdání, jež oblažovala ducha v okovech kavkazských
za noci, kdy lapaly po vzduchu leklé oči ryb
za noci dlouhé patnáct let, kdy jsi umíral neznatelně
v srdci mém vtělen v lidskou opici
a přesto chci být jako ty, Otče
nespoutaný čurák!
a zatím mě drží na uzavřeném oddělení
přikurtovali mě k posteli a naládovali svinstvem uzavírajícím poznání
svinstvem, po kterém by se ani tobě nepostavil
(„táto, táto oni mě tu zabijou!“)
avšak u brány postávají dva doktoři v bílých pláštích
a vzájemně si kouří své dlouhé klacky
ale já chci srdci avarského nájezdníka obětovat nádoby
plné hněvu dvanácti apoštolských opic
ač matky naše táhnou pluh, za kterým kráčíš
a jímž vyrýváš pověst bohéma do neplodných podzolů
nedostupné blízkosti
chci
kráčet za perem jako oráč-básník a vrýt do skály epitaf:
„ZDE LEŽÍ PATETICKÝ KOKOT“
(5)
uteču!
jako náčelník
na cestě budeme chlastat
s variací na romantické téma tuláka a cikána
a baroko přejde v zapomenutý hřích
ale budoucí život můj
je velkého poutníka a návštěvníka hrobů pouhý stín
prodloužený víkend, koupená láska – nic!
někdejší hluboký poklid časů pominulých
kdy nad prsy Věstonické venuše vyhaslé nirvány kouř
se ztrácel
ach, nikdy se nenavrátí – mladý cikán
od Zajic Breznak
dne 08.06.2019 10:22 ·
8 Komentářů ·
179x čteno ·
Pokud jde o vložené dílo... mám delší texty ráda, ale řekla bych, že u nich je opravdu důležité umět pracovat s dynamikou. Což zde nepovažuji za zcela zvládnuté. Máš tam mnoho překvapivých slov, píšeš velmi barvitě (což je velmi dobrý pracovní nástroj), žel - přeháníš to. Je to jako kdybys chtěl docílit pozornosti posluchače tím, že na každé slovo položíš důraz. To nefunguje. Důraz funguje jen tehdy, je-li užit občas, místy. Důraz na každém slově unaví. Ukolébá.
Jinými slovy: jazyková barvitost působí barevně jen na bílém pokladě. A mnoho smíchaných barev tvoří šeď.
Pokud máš takovouhle slovní zásobu, je možná na místě trochu zamakat na tom projevu (na jeho dynamice) a může vzniknout něco opravdu dobrého.
Jinak abych nezůstala na povrchu - obsahově... cením Van Gogha. ta část textu (od šipek do šipek) mi připadá jako to nejlepší z celého. (Jako nejhorší hodnotím část čtyři, pro mě jen zbytečná vulgarita s nulovým sdělením. -- A to proti vulgárním výrazům například nic nemám, když obsah zachová eleganci.)
Líbí se mi, že se vztahuješ ke konkrétním místům, ale ta Venuše mi přijde zbytečná - použití takového historií zatíženého pojmu text rozhodně neosvěžuje, spíš člověka odvádí od sdělení. Obecně v básních termíny a propria (snad s výjimkou toponym) podle mě nemají moc co dělat, snižují umělecký účin textu.
Luiso, děkuji za přečtení, milé přivítání a za věcný komentář... Na té dynamice textu mohu ještě zkusit zapracovat. S těmi vlastními jmény máš asi také pravdu, rozhodně pokud je jich příliš, tak to může text významově zatěžovat. Díky.
umím si tu jen chvílema posečkat v určitejch pozicích,
však Ty povětšinou (až nedobře) neztrácíš čas, a dáváš přednost
houstnutí textu před dopadem jednotlivejch frakcí -
nečekáš, spíš míříš k cíli třebaže sytě a dobrým jazykem,
však pro mě možná až příliš strmě,
až příliš hlasitě
První část je pro mě mírně odrazující ve všem to výrazivu (jsem jednoduchá holka)
Moce se mi líbí tohle:
bez deky uléhá v travnaté lože
a ve snu své mladosti bezděky kráčí dál
Nevím, jestli přesně myšleno tak, jak to chápu já... jako bys setřel hranice důležitosti mezi snem a skutečností. Usnu, ale kráčím dál. To se mi moc líbí a vlastně to tak asi mám. Jen bych to neřekla takhle dobře. Stejně jako
homérská kost, nevyjádřená láska. To jsou místa, na kterých se zastavím.
Pro sebe si odnáším ještě...
[quote]a zatím mě drží na uzavřeném oddělení
přikurtovali mě k posteli a naládovali svinstvem uzavírajícím poznání
svinstvem, po kterém by se ani tobě nepostavil
(„táto, táto oni mě tu zabijou!“)[/quote
Uteču jako náčelník - ano, Přelet nad kukaččím hnízdem. Napadlo mě to už u citované části (proto svinstvo, které jako by nic dobrého nepřinášelo...) a snad se nepletu.
Osobně mi ty odkazy přijdou sympatické. Znám momenty, kdy jako inspirace stačí scéna z filmu.
Ten text - je zvláštní a mě sympatický.
Ano, je to inspirováno filmem Přelet nad kukaččím hnízdem a jsem rád, že to z toho někdo dokázal vyčíst... Literární předlohu od Kena Keseyho jsem nečetl, takže tohle je přímo podle filmu.
Děkuji za návštěvu.
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
