chvíľu ma pátos v názve odrádzal od čítania, no našťastie som sa nedala
zvláštna atmosféra
chvíľami akoby v nedávnej minulosti a o mih oka kdesi až tam
napríklad hneď v prvej strofe
chvíľu mám pred očami urastených jazdcov a hneď na to chlapčatá strhané hrou
pekne
v druhej strofe, ktorú opantal zvuk šalmaje, a ktorá na mňa pôsobí doslova dramaticky (dech krupěj stíny senoseč beznaděj
doslova ma to núti zatajiť dych), ma uchvátilo slovné spojenie
z krajkoví slin
ohromné
v poslednej strofe znova balansujem medzi svetom chlapov a chlapcov (pardon za priamočiarosť)
chvíľami znepokojená predstavou neľútostného boja (neviem prečo sa mi pri slovku "srp" vynára i obraz smrtky i sovietsky kosák dokonca..pokojne sa smej)
((dlho som nevedela prísť na slovko "jílcoví"-rukoväť a napokon mi z toho verša vyšiel pocit akoby nechuť neochota ..k práci k boju))
vidíš a verš o cizincovi v cizí zemi ma opäť ženie k minulosti nedávnej i dávnodávnej..hm
zvláštny spôsob frázovania textu používaš
vznikajú presahy, ktoré ma niekedy načisto zmätú a mne je to dokonca príjemné
eh, roztáraná som
a možno načisto mimo
ale bavilo ma to tu
vďak
Vorona: sám si někdy po letech přijdu nesrozumitelný... a tak byl bych docela zvědav na tvou interpretaci... i ve zkratce...
Marta: pokud už toužíš zakotvit v čase (a že to není potřeba) zde je asi důležité uvědomit si vročení 2003 spíš než asyrské válečné vozy s kosami, které přítomny a místně příslušny samozřejmě také jsou... a s těmi přesahy jsem to nedávno pod jiným svým textem pokoušel vysvětlit Luise... ano, celý princip je v tom, že si můžeš a zároveň nemusíš vybrat...
no, čtu znovu tedy...jako celek to vnímám, jako dobu z Robina Hooda
už tak nějak tím počátkem a možná i koncem, tím "cizincem ve své zemi"
sama po pravdě nedokážu ten vjem předat, možná proto
že na mne působí spíš jednotlivými verši a to se mi na tom líbí
jestli jsem daleko nebo blízko tvému záměru neřeším
vlastně ani to porozumění
pro mne samotnou je důležitější, jak si to dokážu vyobrazit sama
možná bych ještě dodala, že jsi sice vzdálenější
mému čtenáři, jak říká Inka
ale vždy se najde nějaké spojení pro mne, co mne osloví
a to je pro mne podstatné
Já to vidím tak, že na všechno v životě je člověk nakonec sám. Ačkoli v běžném životě a mohlo by se mínit, že i v rodině - mluvíme, interpretujeme, sdělujeme, komunikujeme...jak hovořit ke skutečnému pochopení. Jak vidět věci, které nejsou k prvnímu skutečnému pohledu určeny? A tak je to i s nasloucháním. Možná je pravděpodobné se k takovému dopracovat vhodnými otázkami, o kterých však předem není známo, zda jdou anebo se smějí vyslovit. Případně, zda již vysloveny byly, aniž by si toho jeden všimnul. Anebo, že takové byly záměrně přehlédnuty...
A potom asi něco o tom, že naše činy nebo akty nemusí mluvit za to, jací skutečně jsme a co dokážeme vidět a slyšet.
Veľmi príjemné rytmicky, trochu mi prekáža forma úpravy (len vizuálne - číta sa to fajn).
"Jílcoví" mi google nenašiel - je to od slova Jílek (vytrvalý)?
Staňte se registrovaným členem a můžete plně využívat webové stránky. Jako registrovaný člen, budete mít řadu výhod! NEZAPOMEŇTE, ŽE REGISTRACE NA WEBU VYUŽÍVÁ COOKIES
Přihlášení
